Toto je blog sloužící k prezentaci mých názorů. Budu ráda, když svůj názor napíšete do komentářů. Nicméně byla bych velmi ráda, pokud by se to obešlo bez hádek, nadávek a útočení. Jsem ochotná vést rozumnou diskuzi, pokud ne Vy, nemám důvod odpovědět.
.

EGO

11. dubna 2017 v 9:21 | Circle |  Lidé a vztahy
Včera jsem šla po ulici a viděla dva popeláře. Byla jsem už dost unavená, tak jsem je obešla, jako kdyby tam ani nebyli. V ten moment mi došlo, kolikrát jsem takhle obešla člověka, kterého celá společnost nutně potřebuje. Došlo mi, jak jsem se dřív tvářila na zedníky, popeláře, uklízečky...ve své podstatě to pro mě nebyli lidé. A proč jsem si o nich myslela tohle? Protože jsem byla přesvědčená, že takhle nikdy nemůžu skončit. Že jsem na taková povolání moc chytrá. Až jsem jednoho dne neměla jiný příjem, než z uklízení hospody.

Ono vlastně nezáleží na tom, jak je kdo chytrý, jak je kdo studovaný, záleží pouze na tom, jak se chová k ostatním. Můžete být klidně lékařem, ale pokud jste arogantní idiot, je vaše hodnota ještě nižší, než hodnota pokorného popeláře. Můžete být klidně i tím popelářem, ale pokud jste arogantní idiot...no opakovat se nebudu.

Lidé v dnešní době moc bazírují na vlastním egu, aniž by jim došlo, jak moc je ego zbytečné. Ego více škodí, než pomáhá. V čem? Tak si představte, že si o sobě myslíte, že jste nejlepší v oboru. Třeba vám to i pár lidí řeklo a vy pak chodíte s nosem nahoru a všude rozkřikujete, jak jste dokonalí. U takových lidí si řeknu, že s nimi nechci mít nic společného. Pokud by mi architekt řekl, že je nejlepší architekt v republice, jeho služby bych nevyužila, protože mu chybí pokora a tím pádem jeho domy budou pořád stejné. Bude na nich spousty chyb, protože si architekt přes své ego neuvědomí, že by se mohl posouvat dál.

Znám takových lidí spousty a garantuji vám, že ten, kdo se moc chválí, moc dobrý není. Nemá totiž motivaci jít dál. Je zkrátka přesvědčený, že je nejlepší a že se zlepšovat nemusí. A třeba i nejlepší je, ale jen na omezenou dobu. Pak začne padat na hubu a bude v háji z toho, že se mu všechno sesypalo, jako domeček z karet. Tohle přináší ego.

Máme ve firmě jednoho kolegu. Ze začátku mi připadal v pohodě. Pak jsem s ním ale zašla na oběd a od té doby mám k němu obrovské antipatie. Řekl totiž, že ve firmě končí. To by mi až tak nevadilo, ale způsob, jakým skončil, mi připomněl sebe samotnou v dobách, kdy mé ego bylo neotřesitelné. "Řekl jsem šéfovi, že odcházím a chtěl jsem se s ním domluvit, aby mě pustil dřív. Ideálně do konce týdne. Mám přece tak úžasnou nabídku práce! Oni mě tam chtějí! Po půl roce se ozvali, jsem asi fakt dobrej. Šéf je ale idiot. Chce, abych si za sebe našel náhradu. To se mi ale nelíbí, já chci jít do nové práce!" JÁ, JÁ, JÁ. Tohle jediné jsem slyšela a tak jsem mu na to odpověděla: "Šéfovi se nedivím. Máš dvouměsíční výpovědní lhůtu a ty po něm chceš něco navíc. On ti jen řekl podmínky k dřívějšímu odchodu.". A nakonec toho všemu mu slevil: "Dokud nedoděláš to, co máš rozdělané, tak nemůžeš odejít dřív.". A on, místo toho, aby zabral a svou práci dělal pořádně, tak musí všechno předělávat natřikrát a pořád si jen stěžuje, že nemůže odejít dřív.

Nepřeji mu nic špatného, ale nejsem si úplně jistá, jestli s takovým přístupem v životě pochodí. Přístup "Já jsem ING a tak se ze mě poserte.". Úplně stejný přístup, jaký měli mí spolužáci z gymplu. Povýšenecký a bez jakékoliv známky pokory. nedivím se, jak si náš učitel biologie stěžoval, že dnešním gymplákům chybí pokora. Chtěla bych se s ním někdy vidět a poděkovat mu za všechno, co mě naučil. I když mi 90% věcí došlo až teprve před nedávnem (jsem 4 roky ze školy), stejně mi dal do života tu nejcennější lekci. Lekci, která mě naučila, že nejsem o moc lepší, než ostatní. Že dělám chyby a musím se z nich poučit. Že nejsem na tomto světě sama.

Skromnost a pokora - dvě nejcennější lidské vlastnosti. Vlastnosti, které se dnešní společnost snaží zbavit hesly: "Buď svůj!", "Probuď své ego!", "Pěstuj své sebevědomí."...prázdné a nic neříkající fráze.

A právě díky egu a aroganci už některé lidi nechci poslouchat. Zkrátka jim jejich úspěchy nevěřím a hlavně člověk jen poslouchá žvásty a ani ho ten druhý nepustí ke slovu. A když už vás ke slovu pustí, stejně vás neposlouchá. Proč? "Protože teď mám slovo JÁ!"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kory | Web | 11. dubna 2017 v 10:40 | Reagovat

Taky mám horzný problém s tím, že se nad ostatní vyvyšuju (ikdyž mám na druhou stranu nízký sebevědomí... ale prostě, takovej ten pocit jedinečnosti, nenahraditelnosti, strašný důležitosti...)
a zároveň nesnáším lidi, co maj takovej ten styl "Proč zrovna JÁ? Co jsem komu udělal? Bože, zač mě trestáš? Já, já já... a neuvědomují si, že ostatní to cítí úplně stejně, mají stejné problémy atd atd.
Ty moderní hlášky "buď SVŮJ" A "VĚŘ SI" mi nepřijdou z podstaty blbé, protože je hrozně důležitý mít se sebou hezkej vztah a mít se rád a neřešit, co si o tobě lidi myslí, ale musí to být jen do té míry, že lidi svým chováním neomezuješ...
Protože si pak tyhle lidi přeberou citát "Nebuď ovce" jako "Nerespektuj nikoho a jdi přes mrtvoly za svým cílem, protože ten je nejdůležitější..." nebo tak něco.

2 Circle | Web | 11. dubna 2017 v 11:03 | Reagovat

[1]: No on je rozdíl, když ti někdo v hospodě u piva řekne "Buď svá!" a když ti to říká vychrtlá ženská z reklamy na voňavku.:D To jsem myslela tou prázdnou frází.:)
Jinak parádní komentář a prakticky nemůžu jinak, než souhlasit.:)

3 Eliss | Web | 11. dubna 2017 v 18:17 | Reagovat

Jo jo, někteří lidé jsou tak arogantní, že je to neskutečné :-(

4 vicolla | Web | 11. dubna 2017 v 22:45 | Reagovat

Přesně.

5 Siginitou | E-mail | Web | 15. dubna 2017 v 15:49 | Reagovat

Jo tohle znám :)
Přesně jak píšeš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama